Jak nezabloudit
autor: Kristýna Romová
Jak nezabloudit
Bludiště neboli labyrinty jsou známé již od dob starověké Kréty, kde stál první z nich, proslulý Labyrinthos. V něm se ukrývala příšera s býčí hlavou jménem Minotaurus, která každý rok vyžadovala lidské oběti. Hrdina Théseus se rozhodl, že zemi od tohoto utrpení osvobodí a Minotaura zabije.
Nejprve jej však musel v labyrintu najít. Do té doby se z labyrintu ještě nikdo nevrátil, každý v něm zabloudil. Ariadna, která Thésea milovala, mu dala velké klubko červené vlny, jejíž začátek měl upevnit u vchodu a vlnu odvíjet za sebou. Díky tomuto chytrému nápadu našel Théseus po zabití Minotaura cestu zpět.
Labyrinty se během let staly populární zábavou. V době baroka byly u mnoha zámků vytvořeny labyrinty z živých plotů sestříhaných do tvaru bludiště. U nás je takové zahradní bludiště například v Kroměříži, nově byl vytvořen soubor deseti bludišť na zámku Loučeň v Čechách. Mezi největší a nejznámější patří zahradní labyrint v Hampton Court u Londýna.
Úkolem bludišť je najít cestu od vchodu do středu, odkud se potom můžete z vyhlídky dívat na celé bluďiště a ostatní bloudící návštěvníky.
Musíte si uvědomit, že při pohledu shora na obrázek labyrintu na papíře máte celkový přehled a nalézt cestu je snadné. Mnohem obtížnější je bloudit ve skutečném labyrintu, kde vidíte jen část chodby před sebou.
Rada:
Pokud za sebou nechcete táhnout dlouhou nit a nemáte s sebou ani plánek labyrintu, existuje jedno zaručené pravidlo. Držte se stále jedné stěny, třeba pravé. Tato metoda je sice zdlouhavá, protože tímto způsobem projdete postupně opravdu všechny chodby na příslušné straně, ale je naprosto spolehlivá. POkud je chodba slepá a dál nevede, zatočíte kolem uzavřeného konce zase zpět k hlavní chodbě. Tak pokračujete stále dál a po projití všech slepých uliček tak a zpět se nakonec dostanete k cíli.
Jinak se dá poradit, abyste si na každé odbočce nakreslili značky, kterou chodbou jste přišli a kam jste pokračovali.
Existují i jiné druhy labyrintů, ve kterých se nedá zabloudit, protože obsahují jen jedinou cestu, která vás provede celým labyrintem. Slouží k jinému účelu, meditaci. Takové labyrinty bývají buď sestaveny z kamenů v trávě, v jednodušším provedení jsou namalovány vápnem. Oblíbené jsou zejména v Anglii, jejich původ je ale velmi starý. Procházení labyrintů představuje druh rituálu.