Pythagoras

Pythagoras, přezdívaný otec čísel, se narodil na ostrově Samos, jeho otcem byl rytec kamenů. Pythagoras v mládí cestoval po Egyptě a Babylonii, kde se seznámil s východními náboženskými myšlenkami. Kolem roku 530 př.n.l. založil v Itálii filosofickou školu.Byla to však spíše sekta, uzavřená společnost s přísnými pravidly, která provozovala nejrůznější rituály.Kromě filozofie se její členové zabývali teorií hudby, matematikou, astronomií a lékařstvím. Jádro učení školy bylo tajné. Žil se svými žáky podle přísných pravidel v pevném společenství a získal si i značný veřejný vliv. 

Sekta pythagorovců vydržela snad celá dvě století a dnes víme jen částečně, které objevy učinil sám Pythagoras a která jsou dílem jeho žáků. Dochoval se však historicky cenný seznam pythagorejských matematiků, kde bylo psáno : Pythagoras přeměnil  matematiku ve skutečnou vědu, uvažoval nad jejími základy z vyššího hlediska a její poučky probádal duchovněji a rozumověji než Thalet z Milétu a jaký si Mamerkovi, o kterém se nic nedochovalo.

OBJEVY

Pythagorovci věřili, že všechno lze převést na celá čísla. Pythágora zná většina lidí spíše jako matematika, autora dvou základních matematických pouček. První z nich si jistě vybaví každý, jde o Pythágorovu větu. Ta zní:

obsah čtverce nad přeponou je roven součtu

obsahů obou čtverců nad odvěsnami.  ----------->

Druhá z těchto notoricky známých konstatování hovoří o tom, že součet úhlů v trojúhelníku se rovná dvěma pravým úhlům (tedy 180 stupňům).

OBECNĚ

O Pythagorovi hovoříme jako o zakladateli matematiky jako vědy. Teprve on vnesl do matematiky vědeckou systematičnost a požadoval ji i na svých žácích. Začal vědomě zobecňovat, ale to nebylo všechno. Pythagorovci pěstovali teorii čísel, z níž později vyrostla nauka o posloupnostech a řadách. Důsledným dodržováním logiky dospěli k závěrům, které bořily staré představy.

Nezanechal po sobě žádné spisy, ale jeho učení podrobně zaznamenali a dále rozvinuli jeho žáci. Učení Pythagora a jeho školy bylo v mnohém fantastické, je v něm okouzlení nad matematickou krásou světa a silně ovlivnilo pozdější filozofy a badatele - Platona, Aristotela, Koperníka i Keplera.