Hlasování

Hlasování je běžný demokratický způsob, jak:

řešit věci, včetně sporných, u nichž je žádoucí, nebo ze zákona nutná, shoda (stanovené většiny);

Hlasování je metoda pro skupinu, kde se voliči, nebo-li účastníci, snaží vyjádřit svůj názor nebo se snaží rozhodnou určitý problém,debatu,diskuzi či věci.

Každý si myslí, že hlasování je nejspravedlivější způsob rozhodování. Ale podle matematika Donalda Saariho je možné prostřednictvím hlasování dosáhnout jistého výsledku, který si přejeme. Vezmeme v potaz, že při hlasování má určitý jedinec právo volit to, co považuje podle svého uvážení za vhodné. Například při hlasování ve volbách se každá strana snaží zaujmout co nejvíce voličů, ale jak dosáhnout toho, aby je zvolila většina? U politických stran se můžeme setkat s anketami, dotazníky, a podobnými věcmi, u kterých bychom ani nehádaly, že nás mohou „zmanipulovat‘‘. Potom se vytvoří vyhovující „fráze‘‘ které zaujmou větší část voličů. Lidé si myslí, že volí svobodně, ale díky těmto dnešním vychytávkám lidé volí právě tou většinou.

Například máme 3 kandidáty (A, B a C) a 30 voličů. Jestliže A > B znamená to, že voliči upřednostňují kandidáta A před kandidátem B. A kdyby to bylo se všemi třemi kandidáty A >B >C, znamená to, že mezi kandidáty B a C voliči upřednostnili kandidáta B, a mezi kandidátem A a B voliči upřednostnili kandidáta A.

10 voličů chce A > B > C

10 voličů chce B > C > A

10 voličů chce C > A > B

Jestli bychom chtěli, aby kandidát C se stal například prezidentem, tak si vezmeme první dva kandidáty (A, B) a porovnáme jejich hlasy. Ve dvou příkladech je A větší jak B, což znamená, že dostal více hlasů. Potom bychom porovnali vítěze z prvního „duelu‘‘ se třetím kandidátem (C). Když se podíváme znovu na příklady, tentokrát s kandidáty A, C zjistíme, že kandidát C má převahu hlasů voličů. Tím pádem by volby zvítězil na 66% a nikdo by ale nezpochybňoval postup voleb.