Anketa se zapovězenou otázkou

Tento příklad nám slouží k získání odpovědi na nějaké choulostivé téma.  Dejme tomu, že bychom chtěli například zjistit procento mladistvích, kteří někdy užili drogu. Zřejmě by většině, která drogu užila bylo nepříjemné nám to říct, proto by naše výsledky byly zkreslené. Jak tedy „zdolat“ překážku ostychu nebo nepříjemného pocitu, kterou tato otázka přináší ?

Zeptáme se tedy každého žáka na otázku zda použil nějakou drogu. Žák  bude postupovat na základě této metody. Vstoupí „za plentu“ , kde bude mít za úkol hodit mincí. Přitom ho nikdo nepozoruje!
Žák pouze musí respektovat tyto pravidla 

1. Pokud mu padne panna, musí říct ANO (ať je pravda jakákoliv)

                                                                         2. Když padne orel, musí říci pravdu.

Touto metodou očekáváme alespoň 50% kladných odpovědí. Pokud někdo řekla NE, pak je pravda skutečně NE. Nicméně předpokládáme, že existuje 70% kladných odpovědí (studenti řekli ano). Nenapovídá nám tento údaj něco? Neznamená to, že s těmito údaji bychom měli dospět k nějakému závěru ?

,

Ať už je počet kladných odpovědí jakýkoli, předem jsme očekávali, že jich bude asi 50%. Žádná strana mince by neměla být težší, v polovině případů by tedy měla padnout panna.Tento údaj nám posloiuží k tomu, že polovina žáku by měla říci ano. Ale zároveň existuje dalších 20% odpovědí, které jsou kladné a nesouvisí s tím,že padla panna. Jak si to můžeme vyložit?

Hody které připadly na orla (tedy druhých 50%), 20%  žáků prozradilo, že bralo drogy. A z toho vyplývá, že aspoň 40% žáků použilo nějakou drogu.Proč ? Protože ze zbylých 50 % odpovědělo 20% (o nic míň) ANO! A 20% z 50% je přesně 40% ze všech. Tato metoda nám pomůže zjistit pravdu aniž bychom přivedli respondenty do trapné situace.